Sámara — pura vida na vlastní kůži
Sámara je malé městečko u moře. Život tu plyne opravdu pomalu, po výstupu z Interbusu na mě hned dýchla atmosféra pura vida. Vyzevlený tlouštík mi v baru prodává kafe, bylo to jak z hollywoodského filmu. Po pár minutách chůze jsem se dostal na pláž. Někdo na pláži "venčil" koně na volno, běhali mezi turisty. Já si na chvíli pomyslel, jestli nejsem v ráji.
Mise: sehnat v Sámara motorku
Další den byla moje mise jasná: sehnat v Sámara motorku. Realita místních půjčoven je ale většinou monotónní – buď skútr, nebo čtyřkolka. Až u třetího pokusu nacházím jen strohou ceduli s telefonním číslem. Píšu zprávu: „Mám evropské papíry na áčko, jezdím na Kawasaki 650 a chci to nejsilnější, co máte."
Odpověď přišla obratem a s nečekanou dávkou důvěry: „Mám pro tebe Hondu XR190. Bude to za 80 dolarů, věřím ti, žádný depozit nechci."
Honda XR190
Když jsem si stroj přebíral, čekalo mě překvapení. Motorka byla téměř nová a ve skvělém stavu. I když jsem zvyklý na mnohem vyšší kubatury, tohle lehké enduro se v kostarickém terénu ukázalo jako ideální parťák. Tedy až do chvíle, než přišly prudké kopce. Tam se fyzikální zákony ozvaly naplno – mých skoro 100 kg váhy bylo pro motor s výkonem kolem 15 koní slušným soustem a tachometr se prostě přes sedmdesátku nepodíval.
Ale o rychlost tu nešlo. Okolí Sámary je protkané nekonečnou sítí nezpevněných cest, které vás zavedou do naprostého neznáma. Právě tyhle prašné cesty jsou klíčem k tomu nejlepšímu, co Kostarika nabízí. Dá se po nich dojet k odlehlým plážím, kde není buď vůbec nikdo, nebo potkáte jen pár amerických turistů. Je to ten typ míst, která v turistických průvodcích nenajdete. Motorka a divoký Pacifik.
Brod
Cesta v navigaci mě neupozornila na to, že těsně před městem se cesta promění v brod. Stál jsem tam, díval se na tekoucí masu vody a v hlavě mi naskočil kalkul: řeka vypadá hluboká, dno je nejisté a hlavně, co když jsou tam krokodýli?
Možná to byla jen přehnaná opatrnost, ale v Kostarice se naučíte jedno: příroda tu má vždycky navrch. S krokodýly jsem se do křížku pouštět nechtěl a topit téměř novou motorku v kalné vodě taky ne. Otočil jsem to. I v tom je krása cestování na motorce — není to o tom projet všechno za každou cenu. A i když jsem dnes nepokořil řeku, ten pocit z jízdy divočinou za to rozhodně stál.
